Vaše příběhy
|
|
Nalezeno 491 záznamů z celkového počtu 491, zobrazeny 311. - 320.
|
» 3.8.2008
Báro děkuji.
Járo, přeji hodně štěstí a hlavně ať to nepraskne. Pokud Vás to drží pohromadě, není co vyčítat. A pokud to druhé dámě neublíží...
Dobrý den,věřte mi,že kdybych byl doma v oblasti sexu spokojený,nehledal bych to jinde. Ani tak jsem to nehledal,zkusil jsem to a vyšlo to. Nejsem obzvláště na sebe pyšný,ale stalo se.Nic víc.Vím že to bude znít pomateně a divně,ale kromě "postelového soužití" nám to doma klape,jsem rád že mám takovou ženu jakou mám.Nebudu se tady obhajovat,nemám před kým,je to téma o příbězích,tak jsem ten svůj popsal.Ze sportu to opravdu nedělám.Už jsem to tady nechtěl psát,ale byl jsem tázán co dělám a tak pod.tak jsem odpověděl,popravdě a upřímně.Nic víc. Přeji všem hezký den.
Otázka je, proč to Jára dělá. Pokud doma není spokojený (žena s ním nesouloží nebo to dělá špatně), pak je to v pořádku. Pokud to dělá ze sportu, pak je v kategorii mužů, kteří jsou hnusní, ale kdo má právo tu soudit? Je ale pravda, že jestli některá nevěra dopadá zle, tak právě ta ze sportu...
s.a.Jára je vskutku bravurní pokrytec. Mohl by si třeba zařídit poradnu pro potencionální záletníky, kterak se nenechat nachytat na zakázaném ovoci. Takovou malou neziskovku pro novomanžele-začátečníky, kteří ještě nevědí do čeho jdou...
Dobrý den, Jára žije jak se dá,doma má manželku,kousek dál milenku,všichni tři jsou spokojení a pokud se to neprovalí budou spokojeni i nadále. zatím žádný konflikt nebo náznak,tak to budu asi takhle dělat než mě to omrzí.( Jo a myslete si o mě co chcete). Zdravím. s.a. Jára
Milá Slunečnice,
doma vše fungovalo, dokud otec podnikal. Pak zkrachoval a udělal mnoha milionové dluhy, tím jakoby ztratil veškerá práva. Matka svůj svatební slib evidentně nemyslela úplně vážně.
Víte, vzhledem k tomu, že existují ženy, které mi jsou velmi blízké si nemyslím, že bych byla nějak zatvrzelá. Samozřejmě, že jim nedůvěřuji, ale nechám se přesvědčit o opaku. Nesoudím jen díky své matce, mám ještě dvě zlé zkušenosti.
První byla kvůli bývalému partnerovi, kterého jsem milovala dlouho po rozchodu, jak to bývá zřejmě normální u prvního vztahu, po rozchodu následovalo to období nezávazného sexu, to je další z důvodů proč jsem to dělala, zapomenout... Dělila nás velká vzdálenost, namluvila jsem si, že je to hlavní důvod rozchodu (matně si vzpomínám, že mi to tak i řekl), protože vždy když jsme se po rozchodu viděli, nás to k sobě táhlo. Zle bylo ve chvíli, kdy si našel novou a to z mého města. To bylo těžké. Ta ženská byla přítelkyní mé dobré přítelkyně. Proto jsem tomu jeho novému objevu chtěla dát šanci. Věděla jsem, že je na tom finančně zle. Vzala jsem ji do hospody, ať zakopeme válečnou sekeru (znaly jsme se a nemusely se). Chtěla jsem být tolerantní a ta dobrá, sehnala jsem jí práci a začala jsem s ní pracovat. Byla to obrovská chyba. Neskutečným způsobem si na mě vymýšlela a stěžovala. Lhala mi do očí a pracovala příšerně. Po práci jsem chodila pít vodku, protože jsem byla na pokraji zhroucení. Jsem z malého města, za zády mě pomlouvala, blokovala mé kontakty na bývalého, se kterým jsme se snažili být kamarádi. S nikým jsem o tom nemluvila, styděla jsem se za svojí hloupost a prostě pila. S tím mužem se po krátké době rozešla, protože ji údajně před ním pomlouvám. Věděl jak to je, takže to přešel. Ve městě prohlásila, že jsem ji zničila život. Odjela a spáchala sebevraždu. Neúspěšnou. Přede všemi jsem byla za vraha. Většina známých se mnou peřstala komunikovat. Až po měsících se to vysvětlilo. Je to pár let, dnes mi je ukradená, ale nikdy na to nezapomenu. Nevím proč to dělala, ale nechápu, jak může být někdo tak strašně zlý. A kdybych se alespoň jak debil nesnažila o dobré vycházení s ní... Ale naběhla jsem si sama. :(
Poslední drastická zkušenost se ženskou je relativně čerstvá. Měla jsem dobrého přítele. Trávili jsme spolu téměř všechen volný čas. Neskutečně dobře jsme si rozuměli. Když odešel z města studovat, dost mě to sebralo, jako bych přišla o nejblizšího. Časem jsem mu to přestala vyčítat a vyrovnala se s tím a od doby, co sama studuji tomu rozumím víc... Začal chodit s nejhorší ženskou, jakou znám, mimochodem v něčem jsme si dost podobné, asi proto se nemůžeme vystát :), je to hysterická sobecká snobská osoba a ještě k tomu neskutečná drbna (podobné jsme si v urážlivosti, rétorice a soucitu na nepravém místě i smůlu na chlapy máme podobnou, k ostatnímu se nebudu vyjadřovat, museli byste mě znát, takhle si o mně stejně myslíte své). Každopádně se víc utají informace, která projde televizí a rozhlasem než ta, kterou jí řeknete a to i důvěrně. Ze začátku jsem chtěla utajit svůj nový vztah, řekla jsem to kamárádovi a zakázala mu to říci svojí partnerce, této podivné bytosti. Dodržel to. Nějakým podivným způsobem se to ale dozvěděla. Obvinila mě, že ho nutím lhát a rozbíjím jim vztah. Řekla jsem ji ošklivé věci, naši společní prátelé mi dali za pravdu, ale bylo to moc drsné, proshlásila jsem, že je hysterka a věci, které jí určitě zranily. Na debatu se nezmohla, jen brečela. Občas umí dělat, že má srdce... Teď přeháním, ale skutečně jsem ji tenkrát brala jako bezcitnou mrchu. Dnes nevím, protože mě nezajímá... Druhý den zakázala svému partnerovi, mému skvělému příteli, aby se se mnou stýkal. A on poslechl. Hodně se změnil od chvíle, co spolu začali být, už to nebyl on. Z informací, které jsem dostávala od našich přátel než jsem jim zakázala, aby o těch dvou přede mnou mluvili vím, že on se s tím nesrovnal. Že si za svým rozhodnutím nestýkat se se mnou nestál a mrzelo ho to. Já jsem se zatvrdila a ač se bavím s jeho rodiči i sestrou, jeho nezdravím a neznám a zřejmě se to nikdy nezmění. Změnit se nechal on a nestojí za přátelství. Co vím, tak se mu to vrací. Takže paradoxně jsem byla víc naštvaná na něj než na ni. To je to, o čem jste mluvila v souvislosti s mým otcem. Nebo je to podobné. Není to chyba jen ženské, ale i chlapa, podle toho, co jí dovolí.
Takže od ženských jsem si toho zkusila víc než dost a nemůžete se mi divit, že mám vůči nim určitý despekt. Mohu ale říci, že z vlastní zkušenosti vím, že ženy, se kterými jsem byla zpočátku lehce na nože a neseděly mi, jsou dnes mými nejblizšími a nikdy mi neublíží. Jsou skvělé. A naopak, na první pohled sympatické jsou ty největší mrchy...
Tedy, ráda přicházím lidem na chuť. :) Mimochodem, dnes můj veliký kamárád, potkali jsme se na jednom projektu, otevřeně se nesnášeli, špičkovali a lezli se na nervy. Jednou mi přijel na můj projekt, byl nesnesitelný, ale dobrý... Překousla jsem své anitipatie a požádala ho, ať mi jednu tu část projektu vede, že budeme spolupracovat. Také překoust své anitipatie, vzal to, dnes máme skvělý funkční projekt a jsme dobří přátelé. Vážím si takového vztahu mnohem víc, než kdybycho se od začátku měli rádi. Ostatně, já takový vztah asi nemám, i můj partner mě měl zpočátku v kategorii "neoblíbené". Připouštím, že jsem trochu divná, ale bavím se. :)
A co se týká tolerance, právě to jsme s partnerem dlouze řešili. Dělí nás náboženské rozdíly, ač jsme oba křesťané, neveřila bych, jaké obrovské rozdíly jsou mezi křesťanskými církvemi. Řešili jsme otázku, jestli se rozejdeme a každý půjdeme svou cestu tak, jak je to nejpohodlnější, nebo jestli zapracujeme a zkusíme to spolu. Bylo a je to těžké a věřím, že to těžké bude po celou dobu, ale řekli jsme si, že se máme rádi a za tu snahu to stojí. Nejsme tak tolerantní, jak jsme si mysleli, ale pracujeme na tom. Znáte ten pocit, když se už nikdy nechcete probudit vedle nikoho jiného? :) Berte to řečnicky...
Přeji krásný den a doufám, že se k nám anonym brzy zase připojí, chybí tu trochu vzrůšo, ačkoli mateřský přístup Slunečnice je velmi milý. Příjemný den.
Mila Baro,
ale urcite jsme vsichni determinovani rodinou, ve ktere jsem vyrustali. Vazby si tam okoukame a pak si ten model s sebou nesem cely zivot. Tezko se tomu vymanit. To mate pravdu. Ale jde to. Zalezi na nasem partnerovi, zda nas takovou prijme a zaroven nam pomuze se chovat rozdilne, nez jak jsme zvykli z domova. Take je to samozrejme o tom, jak moc si to uvedomujeme a zda s tim chceme neco delat. Ale prave vek, zkusenosti, odstehovani se z rodiny, kde jsme vyrustali, osamostatneni se, to vse nas ovlivnuje a meni nam nazory. Potkavame vice lidi, nahlizeme do vicero vztahu. Nase chovani je znakem urcite vyzralosti, kterou postupem casu ziskavame (kazdy jinou rychlosti). Nekteri z nas se nad sebou a svym vztahem vice zamysli, jini nikoli, neresi to tolik jako my. Nesnazi se menit veci kolem sebe a uz vubec ne pracovat na sobe. Radeji zmenim partnera nez miru tolerance je bohuzel heslem rady paru a pak, kdyz jim dojde, ze to proste nelze, ze se nikdy ten druhy nezmeni, tak se s nim rozvedou, protoze uz nemaji silu ho dale menit. To je bohuzel nas nejvetsi omyl. V prvni rade hledat chyby na tom druhem misto zamysleni se sami na sebou.
Nehazim do jednoho pytle vsechny muze a do druheho zeny. Jsou lide dobri a zli, podli a hrdinni, sebevedomi a zakompleovani .... , nehlede na pohlavi. Vzdyt ve finale jsme vsichni z Adama :-)
Verim, ze se Vam vekem nazory na zeny zmeni. Nejsou vsechny hysterky, zdimacky muzu a intrikarky. Vetsine z nich to totiz u skvelych muzu neprochazi. Chovani Vasi maminky urcite bylo urcovano i reakcemi vaseho otce. Nechal ji, aby si k nemu vice dovolila nez bylo zdravo a ona si tim padem mohla dovolit a zrejme ji to delalo dobre. Nejspise si take nesla neco z detstvi nebo mela (ma) jiny komplex a snazi(la) si ho na ostatnich vybit.
Clovek by v prvni rade mel byt clovekem vyrovnanym. Pak nema potrebu se na nekom vybijet. Protoze o cem jinem je ponizovani toho druheho? Jen o komplexech mych vlastnich. Ponizuji-li me me komplexy nebo moje okoli, potrebuji si na nekom slabsim nez jsem ja dokazat, ze je tu jeste nekdo horsi, coz me na chvili prinese blazeny pocit, to ponizeni nekoho jineho, protoze mam v tu chvili pocit tolik potrebneho vitezstvi. Toto tema je na dlouho, vy zrejme studejete nejakou humanitni vedu a verim, ze tam o tomto mate vice. Praxe je vsak nejlepsi ucitel. Az se vam to vsechno podari vice osahat, mozna zmenite nazor na nas zensky svet. Jak jiz jsem psala, chovani Vasi matky bylo hodne determinovano chovanim Vaseho otce. Kdyby on se choval razantneji, pripadne se na ni vykaslal. Ona by drancovala dalsiho a dalsiho a zrejme by ji to jednou doslo, ze by mela mit vice ucty ke svemu okoli, nebo bude uplne sama. Ale to jsou vsechno jenom teorie, ktere tu asi nema moc smysl dale rozpytvavat. Mrzi me, jestli si nazor na zeny tvorite jen podle Vasi matky, nebo dopredu zeny osuzujete a neduverujete jim. I kdyz si zrejme myslite, ze mate dobry odhad na lidi, zbytecne odsuzujete mnohdy nevinne ve vasich ocich "potvory". Mejte krasny den!
Milá Slunečnine,
opravdu se na třicítku těším již nějakou dobu a to právě z tohoto důvodu, sranda je, že nevyrovnanost nezmizí nikdy, je to ve mně, je to moje diagnóza, ale poměrně úspěšně ji obrušuji. Neříkám, že chci být mužem, to byl pouze můj dětský sen a máte pravdu, hysterický muž je ten nejhorší přírodní úkaz. Proto mám i poměrně velmi vysové nároky na partnera. Snad je to důvod, proč není snadné nějakého najít (pro vztah), to, že mám doma poklad, je zázrak. :) A flirt, tak samozřejmě, že ženy flirtují trochu jinak, vtip je v tom, že pokud mohu, jakože teď nemohu, tak to dotahuji do konce, je veselé sledovat pány, kteří jsou na věcí a ženou to do krajností, jak začnou couvat, když do toho skutečně jdete. Mé oblíbené heslo je: "pozor na to, co si přeješ, může se to splnit." Vždyť je to celé hra. :) Víte, já jsem skutečně velmi málo konfliktní člověk, ale jsou oblasti, kde mám velmi vyhraněné názory: sex, trest smrti, potraty, obřízka... V takových debatách se s Vámi utkám velmi ostře, ale nepovažuji to za hádku. Debatuji tak často, je to jeden z hlavních předmětů mého studia i neziskové činnosti, kterou dělám. Je to o úhlu pohledu. Připouštím, že jsem někdy byla ostřejší, než bylo záhodno, ale v rámci konstruktivní debaty to není hádka. U hádky se křičí a hází ven emoce, ne názory. To je vše. Přeji příjemný den.
PS: říkáte, nesoudit ženy podle vlastní matky, podle čeho soudíte lidi a vztahy Vy? Vždyť přece každé dítě se dívá na svět tak, jak ho zná a soudí ho podle rodičů. Žijeme ve stejných modelech, buď hledáme to, co je nám známé z dětství, nebo pravý opak, ale svým dětstvím jsme všichni determinováni.
Vsem tu preju pekny den a jsem moc rada, ze to tu Vesely Anonym znacne popostrcil. Vase vzajemna korespondence s Barou nema chybu. A Bare moc dekuju za jeji poodhaleni. Je to moc zajimavy pribeh a Baro verte mi, ze i kdyz ted mame pocit urcite nevyrovnanosti casem vymizi, sice ne uplne, obcas se vynori, ale je videt, ze na sobe pracujete a verim, ze po tricitce bude lip. Mne to rikala moje o dost starsi sestra, ze se tak do 25 porad citila strasne nevyrovnana, horsi nez puberta, ale pak to nejak vymizelo. U me to trvalo do tricitky a pak jsem se nejak sama v sobe nasla. A to byla teda fakt parada :-) Verim, ze nas to kazdeho jednou potka!!!
Moc neverim vyroku, ze uz jste se s nikym dlouhou dobu nepohadala, vzdyt jenom tady jste se lehce nepohodla minimalne s dvema pisalkama... To je jen takove porypnuti, opravdu se tu nechci s nikym dohodavat, jak to presne je. Jen si myslim, ze to stoji za zamyselni.
Je mi lito, ze zeny posuzujete jen podle sve matky. A je mi lito, ze za sebou mate takovou zkusenost. Na druhou stranu - Co te nezabije, to te posili - je myslim vic nez pravdivy a do zivota skvela zkusenost. Vse nam neco bere a vetsinou nastesti vice dava, kdyz si to umime vzit.
Ano, my zeny jsme asi o neco hysterictejsi, ale nekterych muzu je v tomto smeru take dost. Je to vice o povaze a o schopnosti sebeovladani nez o povaze. A nerikejte mi, ze se snazite chovat jako muzi. V jednom prispevku jste psala, ze rada flirtuje, verim, ze zenskym zpusobem ;-). Myslim si, ze my zeny mame v sobe neuveritelnou zbran, kterou, kdyz umime vyuzit, jsme za hvezdy. A proto ja osobne se snazim ze sveho okoli naucit prave ten zensky sarm a eleganci (pravda, neda se to ucit od vsech zen, ale vyjimky se najdou) a pak mit chladnou hlavu, nebyt prilis emocionalni. Sama za sebe bych nikdy muzem byt nechtela, budme radi za to, co nam bylo nadeleno a ucme se s tim pracovat! :-)
A Veselemu Anonymovi preju at mu to s zenou stale klape. To je snad nejvetsi dar, ktery nam muze byt nadelen a to byt stastni.
Mejte se krasne a jeste jednou diky vam obema.
Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...
Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...
Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
