Novinky
Mexická prostitutka otevřela dům pro své vysloužilé kolegyně
Ne každé z nich se ale podaří se ve stáří zabezpečit a tak je nápad Carmen Munozové pro třicet šťastných žen vítanou možností, jak se vymanit z pouličního života. „Domov důchodkyň“ v chudé čtvrti na okraji města se jmenuje Casa Xochiquetzal a svůj název získal po aztécké bohyni krásy.
Pro jeho majitelku přitom nebylo nijak jednoduché získat povolení k jeho otevření. Po dlouhém přemlouvání policie a městského zastupitelstva se jí ho ale podařilo získat. Pádným argumentem bylo i množství straších žen, které se potulují po ulicích a polehávají kde se dá. Nakonec přesvědčila i starostu města a několik dalších osob, aby se podíleli na jeho financování.
Nakolik ovlivní celoživotní práce prostitutky v tom, jak jsou schopné se ve stáří přizpůsobit? Může poskytivání sexu za peníze poznamenat ženu na celý život? Jakými riziky jsou prostitutky ohroženy? A co jejich děti?
(Komentář odborníka)
Nicméně o prostitutkách se říká, že jsou nejlepšími matkami a skvělými manželkami. To ovšem platilo před érou drog, které jsou dnes ostatně důvodem, proč mnoho žen i mužů s prostitucí začne. Jen málo žen potká osud „pretty woman“, kterou si najde ne snad rovnou bohatec, ale aspoň obyčejný slušný partner, který jí pomůže z kola ven. Navíc rizika spojená s prostitucí (hlavně s divoukou, pouliční) dnes jsou daleko vyšší ve srovnání se selankou minulých století. Vysoká kriminalita, ale též HIV a ostatní pohlavní nemoci spolu s drogami způsobují, že se vysokého věku dožívá jen relativně málo lidí nabízejících své tělo.
Domov sexuálních důchodkyň je samozřejmě počin úctyhodný zvláště v zemi, jakou je Mexiko, kde není příliš silná sociální síť. Jen mě napadá, jak budou dámy prokazovat, že se skutečně dostatečně dlouho řemeslu věnovaly a tedy mají na útulek právo? Každopádně přeji paní Muňozové, ať má dost sponzorů. O zájemkyně nouze jistě nebude.
Autor komentáře: MUDr. Ondřej Trojan
