Novinky
Co vše nám zabraňuje si užít sex?
U těchto poruch je neschopnost prožívat sexualitu kladným způsobem většinou jednoznačná, a tak se v rámci jejich léčby pátrá po organických (tělesných) a psychických (duševních) příčinách. Také jakékoli proběhlé sexuální trauma – zneužívání v dětství, znásilnění či jiný traumatický zážitek – sexualitu značně ovlivňuje a pacienti či klienti přicházejí do ordinací většinou s jednoznačným problémem: nedokážou si sex užít.
Ale co lidé, kteří žádným z těchto zásadních sexuálních problémů netrpí, a přesto pro ně sex představuje oblast, ve které nejsou zcela spokojeni, nedovedou si ji užít naplno, či dokonce se jí úplně vyhýbají?
Je jistě mnoho zábran, které jsou v sexuálním životě opodstatněné a chrání nás proti chování, které by nám mohlo ublížit. Avšak zábrany mohou být také velmi neproduktivní: brání ženě či muži užít si něco, co by v souladu s jeho hodnotovým žebříčkem, společensky uznávanými normami a v rámci jeho tělesného a duševního zdraví bylo pro něj nejen neškodné, ale navíc potěšující, či dokonce zdravé.
Kolik mužů a žen si dokáže sex užít bezstarostně? Nechme stranou vážné tělesné či psychické důvody, které vedou k sexuálním poruchám, a pojďme se podívat na některé myšlenky, představy, pocity a jiné psychické záležitosti, které mohou náš sexuální život výrazným způsobem ovlivnit. Jaké jsou vlastně psychické aspekty mužských a ženských sexuálních zábran? Není možné pojmout všechny, ale zkusme popsat některé z nich.
Žena svůdnice, muž svůdník
Pro snadnější ilustraci budeme hovořit o muži svůdníkovi. Pravděpodobně všichni známe muže svůdníka – lva salónů (nebo se jím cítíme být) – ženy okolo něj krouží, má mnoho obdivovatelek, v mnoha případech má více ženských přítelkyň než mužských přátel. A pravděpodobně mnozí z těchto mužů si užívají velmi dobrého sexu a jsou se svojí sexualitou spokojeni. Nicméně existují muži (a ženy samozřejmě také), kteří ženy svádějí, rozumí si s nimi, vyhledávají jejich obdiv a společnost, ale sexu s nimi se vyhýbají. Proč?Každý muž svůdník, který se sexu vyhýbá, bude mít asi svůj vlastní konkrétní důvod, zkusme se však podívat na některé psychické mechanismy, které se mohou za těmito konkrétními důvody nacházet. Jednou možností je například strach z podání „dobrého výkonu“. Strach z toho, aby se muži „postavil“ (porucha erekce či dřívějším názvoslovím impotence), aby nebyl příliš brzy „hotový“ (předčasná ejakulace) nebo naopak, aby mu to netrvalo příliš dlouho (neschopnost dosáhnout vyvrcholení – ejakulace či orgasmu). Do doby, co je muž obletován, je pro ženy něčím výjimečným. Ale co když se ukáže, že v posteli je obyčejný? Co vlastně znamená být výjimečný v posteli?
Podobně jako u svůdníků může fungovat zábrana v sexu, když zkoušíme stále nové partnery. Tato varianta platí spíše pro ženy, proto ji ilustrujeme na ženském příkladu, ale mohou ji ze své zkušenosti znát i někteří muži. V začátcích vztahu, kdy partnera žena ještě příliš nezná, či při neustálém střídání partnerů, kterým se chce zalíbit, je možné, že si žena nemůže užít sexuální akt zcela a bez zábran, neboť je svázána různými starostmi. Například má problémy se studem, zda její tělo je ve všech polohách přitažlivé a žádoucí. Někdy trpí starostmi o to, zda aktivita, kterou vykonává, je pro partnera ta pravá, vzrušující, okouzlující. Také může mít starost o to, zda když se zcela uvolní, nebude vydávat nějaký zvuk, který by byl směšný, či zda nepřestane být aktivní. Je to podobné jako když si jdeme zahrát nějaký sport s novou skupinou lidí oproti tomu, když jdeme s někým, s kým jsme již dlouho sehraní.
Mnoho lidí tedy sužují starosti, předsudky či dogmata, jak má správný sex vypadat, co vše by mělo nastat, jak dlouho má trvat soulož, co mají či nemají cítit, kdy mají nebo nemají mít orgasmus, jak má vypadat, jaká poloha je vhodná atd. Výše zmíněné případy jsou malou ilustrací možných psychologických faktorů, které přispívají k tomu, že si sex obsadíme tolika starostmi, až není možné si jej užít.
Možná proto si v tolika sexuálních fantaziích ženy i muži představují, že jsou například svázaní či přemoženi druhým z partnerů. To jim dává možnost být v sexu zcela pasivní, nepřebírat žádnou aktivitu, a tudíž zodpovědnost. Umožňuje jim to být takovými, jakými jsou. Jsou žádoucí tak, jak vypadají, a nemusí se do ničeho nutit či stylizovat. Mohou si sex užít jako masáž.
Schopnost užít si sex tedy nezávisí pouze na schopnosti erekce či schopnosti dosáhnout orgasmu, ale také na schopnosti se uvolnit a prožít intimní chvíle zcela bez jakýchkoli zábran. Klíčem k vyřešení případného problému může být například důvěra a sladění se stálým partnerem a také identifikace – nalezení a pojmenování – konkrétních myšlenek a emocí, které nás v sexu brzdí. Současný rychlý svět takovémuto řešení ale příliš nepřeje.
Mgr. Kateřina Hollá
