Ideální je kompromis, kdy se oba dokáží dohodnout

[18921]

Dítě by měla vychovávat matka, otec by s ním měl trávit jen omezený čas

[11597]

Dítě by mělo rovnoměrně trávit čas s oběma rodiči

[12345]

Je lepší, když dítě po rozvodu žije s jedním rodičem a s tím druhým se vůbec nevidí

[41094]

Novinky

Novinky

Bojíte se mít dítě? Strach je přirozený – ale lze se mu ubránit

Mít dítě je přirozená, normální a běžná věc. Od každé z nás se to čeká. Většina z nás to také už od raného dětství tak nějak plánuje. A pak jsme dospělé, máme práci, partnera a třeba i dům nebo prostě kde bydlet a najednou to na nás padne. Ani se tomu snad nedá říkat strach, protože nevíme přesně, z čeho nepříjemný pocit pramení. Spíš jde o jakousi formu úzkosti. Každý nám říká: „Neboj, to zvládneš, vždyť podívej, zvládla to tahle i tamta žena, není to tak hrozné, jak to vypadá.“

Co když…

Ale naše úzkost nás neopouští. A máme pocit, že dítě fakt nechceme. Co když se něco stane? Co když bude dítě nemocné? Jak dopadne porod? A co bolest: bude nesnesitelná? Co budu dělat, když bude dítě brečet? Co když ho budu nenávidět? Jak budu po porodu vypadat? Co když už nikdy nebudu tak hezká a štíhlá? Co když už se nedokážu vrátit do práce? Co když mne partner už nebude mít rád? Co když bude dítě zlé a zlobivé? Co když ho nedokážu dobře vychovat? Co když…

Se strachem k psychologovi?

Výčet strachů, obav a hrozeb by mohl pokračovat dále. Je jich totiž mnohonásobně víc, než si vůbec dokážeme představit. Některé z nich jsou naprosto iracionální. Jiné naopak představují reálné riziko. Se strachem a úzkostí je proto třeba nějak naložit. Psychologie a psychoterapeutické školy vypracovaly řadu teorií, jak tyto pocity překonat. Velmi málokomu se ale s každým strachem chce jít za psychologem.

S úzkostí se lze vypořádat i vlastními silami

Pokud strach není tak naléhavý, že nám nebrání v normální činnosti, snažíme se jej zvládnout po svém. Pojďme se podívat na psychologické techniky, které bychom mohli využít v normálním životě. Na úvod je třeba rozlišit úzkost jako stav a jako osobnostní rys. Stav je aktuální emoce, která může plynout z nějaké události, má nějakou intenzitu a dobu trvání, zatímco osobnostní rys – tedy úzkostnost – je něco trvalejšího, je to určitá vlastnost, která je pro člověka charakteristická. Představuje naladění, do jaké míry je člověk náchylný reagovat úzkostně.

Úzkost přeměněná ve strach

Jednou z prvních věcí, kterou můžeme s úzkostí udělat, je pokusit se ji pojmenovat a tím pádem převést na strach. Strach je totiž emoce, která již je určitá, má na rozdíl od úzkosti nějaký objekt. A zároveň se podívat na to, zda s tímto strachem můžeme něco udělat. Se strachem a úzkostí pracujeme na třech úrovních psychiky – na úrovni myšlenkové, na úrovni emoční a na úrovni chování. S každou úrovní ale zacházíme různě, některou ovlivňujeme přímo, jinou nepřímo.

Mgr. Kateřina Hollá

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz

pokračování příběhu

Vstup do databáze sexuologů a psychiatrů