Novinky
Jak se pornoherec knězem stal
Ve svých čtyřiapadesáti se však Ronald rozhodl, že kariéra pornoherce mu již nemůže přinést nic nového a tak se v příštích dnech nechá vysvětit na kněze americké episkopální církve, která patří do společenství anglikánské církve. Podle Boyerových slov by Ježíš v zásadě proti pornu ani proti homosexualitě nic nenamítal, když by proti tomu něco měl, zcela jistě by to prý zřetelně odsoudil.
K Bohu se Ronald i se svojí manželkou obrátil poté, co vážně onemocněla jejich dcera. Manželé upřeli veškerou naději k nebesům. Oba manželé našli oporu v církvi, když se jedenáctiletá dcerka uzdravila, rozhodli se sloužit Bohu.
Podle vlastních slov Boyer nacházel v porno průmyslu v době, kdy se svojí kariérou začínal, daleko více lásky a lidé si vzájemně pomáhali, nyní však všude vidí ďábelský vliv a nenávist.
Jak je možné, že se člověk tak náhle promění? Může být člověk, který celý život zasvětil pornu, ještě schopen věnovat se duchovní činnosti, nebo nás to, co děláme celý život ovlivní natolik, že již nejsme schopní přeorientovat se na jinou cestu, ať se snažíme sebevíc? Jsou podobné zvraty přirozenou součástí vývoje lidské osobnosti?
(Komentář odborníka)
Závažné události, které se odehrají v našem životě, mají velmi často vliv na náš hodnotový žebříček. To, nad čím jsme se vůbec nepozastavovali najednou začne mít velký význam a naše pozornost se pak zcela logicky soustředí jinam, takže tímto způsobem se skutečně můžeme do veliké míry změnit. Navíc my lidé máme obecně veliký potenciál měnit se - můžeme přehodnotit své názory, postoje, vztahy, koníčky, práci…což pak může přinést skutečně významné důsledky.
Způsob života, kterým jsme žili mnoho let nás samozřejmě velice ovlivní, není to tak, že můžeme část sebe sama smazat nebo vyhodit. Na druhou stranu minulosti sama o sobě ještě nezpůsobuje to, jaká přesně bude budoucnost – o té do velké míry rozhodujeme v současnosti, tím, jaké děláme volby, jak přenastavujeme své hodnoty. Takže pokud do našeho života vstoupí událost, kterou považujeme za závažnou, je více než přirozené, že na ni zareagujeme a že se změníme.
Co se týče pana Boyera, jeho změna je na první pohled výrazná, skoro by se dalo říct z jednoho extrému do druhého. Na druhou stranu se nám to možná tak zdá proto, že obě jeho profese sami o sobě poutají pozornost a když se skombinují, je to doslova provokující. Pokud je někdo celý život lékař a na sklonku se stane fotografem, tolik nás to nepřekvapí. Ale jsme schopni vyhodnotit, jestli to třeba není ještě větší změna?
Asi je zřejmé, že obecné měřítko nemáme a je potřeba se na každou změnu u každého člověka dívat individuálně. Co pro jednoho je přirozené, může druhý považovat za nepřekonatelné a obráceně.
Autor komentáře: PhDr. Katarína Filasová
