Novinky
Dětská pornografie
Co však je nebo není pornografie nebylo našimi poslanci specifikováno, posouzení je ponecháno na znalcích z oboru a orgánech činných v trestním řízení.
Toto přenesení odpovědnosti na soudce je poněkud alibistické, v této situaci musí soudci posuzovat dokonce i to, jsou-li osoby zachycené v díle jakéhokoliv formátu ještě dětmi.
Mít u sebe dětskou pornografii u nás doposud na rozdíl od Británie, USA či Nizozemska trestné nebylo. Za hranice zákona se zatím mohl dostat pouze ten, kdo materiály s dětskou pornografii dále šířil.
Dosavadní trestný čin „ohrožování mravnosti“ je novým zákonem změněn na „šíření pornografie“; výrazně budou zpřísněny tresty za rozšiřování pornografických děl, nově mohou dosáhnout až osmi let.
Jaký je pohled sexuologa na pornografii? Může mít mimo stinných stránek i ty světlejší? A kde se v některých lidech jejich pedofilní sklony berou?
Komentář odborníka:
Pár slov k dětské pornografii
Když jsem se v zimě vracíval domů kolem Kongresového centra, vystrkovala tam na mne dost necudně nahý zadeček velmi mladá dívka, asi ještě dítě. Byla na plakátu zvoucím na výstavu známého českého fotografa. Calvin Klein zvolil pro svůj katalog Kate Moss – dospělou modelku s dětským tělem a málem šel v USA do vězení. V šuplíku mám fotky svých dětí, někdy jsou na nich nahaté a často rozverné. Tolik úvodem.
Psát o dětské pornografii a snažit se být objektivní je těžké. Emocionální zabarvení tématu je až příliš trýznivé a každý, kdo se pokusí prezentovat jiný postoj než naprosté odsouzení riskuje, že bude považován sám přinejmenším za „divného“. Přesto mi to nedá a pokusím se z úhlu pohledu své profese shrnout pár důležitých bodů ve světle zákona, který v těchto dnech sněmovna schválila. Zákona, který má trestat držení dětské pornografie (a to tresty vyššími, než jaké jsou připraveny pro pachatele pohlavního zneužití).
Jistě jde o svůdný slib, že když bude i pouhé držení takových materiálů trestné, ubude zákazníků. Tím ubude odbytu a výrobci dětské pornografie půjdou na úřady práce svých zemí pro podporu v nezaměstnanosti. Naše děti budou v bezpečí. Kéž by byl život tak jednoduchý!
Tak jako v USA za prohibice neubylo alkoholiků, jako po přijetí zákona kriminalizujícího v ČR držení „většího než malého“ množství drogy neubylo narkomanů, velice se obávám, že ani tento krok není řešením problému pedofilů a pedofilních trestných činů. V nedávné aféře kolem distribuce dětské pornografie bylo nejvíce zákazníků z USA a Německa, v obou zemích přitom zákony proti vlastnictví dětských erotických materiálů platí.
Pedofilie je sexuální deviace, pravděpodobně vrozená vloha. Většinou se týká mužů, občas žen. Lidé, kteří jsou jí postiženi, obvykle vedou poměrně neradostný život, který sestává z vnitřního boje s vrozenou dispozicí. Ne vždy je ten boj úspěšný. Výsledkem prohry může být zneužité dítě. Výsledkem vítězství třeba Alenka v říši divů nebo Andersenovy pohádky. Ano, jak Andersen tak Carroll byli pedofilové. A mezi námi takových pedofilů, kteří nikdy žádnému dítěti neublížili, žije nejspíš hodně. Někteří z nich možná vlastní pornografii, která jim pomáhá vyhrávat a nikdy nerealizovat v praxi své sny. Ti nejzodpovědnější vyhledají pomoc sexuologa a snaží se aktivně léčit. Ve své praxi se s nimi setkávám stejně jako s těmi, kteří boj prohráli a přicházejí s policejní eskortou, abych je vyšetřil pro orgány činné v trestním řízení.
Ani v ordinaci ani zde neomlouvám jejich činy, to by byla medvědí služba. Podstatou léčení je totiž získání náhledu, porozumění vlastní sexuální motivaci a hledání cesty, jak žít a neškodit ani sobě ani lidem kolem. Podstatou rozumného zákonodárství by však také mělo být pochopení problému a hledání cesty, která možná nebude voliči tak oceněna jako ono „jasné řešení“, zato přinese výsledky.
Z podstaty úchylek se odvíjí i fakt, že uvěznění mnoho neřeší. Frekvence recidivy po pouhém výkonu trestu tu je kolem 80%. Nicméně jestliže se takový člověk léčí – a u nás máme velmi dobrý model tzv. ochranného léčení – recidivita dramaticky klesá ku 20%.
Pokud jde o problém pornografie z hlediska sexuologického, jsou k dispozici určité historické modely. Například když v sedmdesátých letech byla v Dánsku legalizována do té doby zakázaná běžná pornografie, množství sexuálních trestných činů tam pokleslo. U nás se po roce 1990 dramaticky zvýšila všechna možná kriminalita – s výjimkou sexuální.
Jedním z argumentů proti dětské pornografii je však okolnost jejího vzniku. Ten totiž dříve jednoznačně předpokládal zneužití dítěte. Dnes ve světě virtuální reality již to tak bezvýhradně neplatí. Nota bene - zákon postihující výrobu dětské pornografie máme.
Záměrně nechci ztrácet čas psaním o existencí spamů. Každý den dostávám desítky mailů, které nabízejí mimo levné Viagry i odkazy na různé pornostránky. Umím si představit, že až si kdosi bude chtít někoho „vychutnat“, pošle mu zkrátka určitý mail a vhodně načasuje policii. Však to známe!
Zůstává občas přetřásaná otázka: „Proč se pedofilové často vydávají hledat své oběti k nám?“ Jistě hraje roli i to, že je zde určitá přirozená nabídka. Nabídka dětí nezasažených sexuální výchovou. Ta ve školách v soustavné podobě skoro neexistuje a v rodinách to bohužel stále není o moc lepší. Nestálo by za to zamyslet se více nad tím, jak děti naučit chránit samy sebe?
Nebo budeme mít věznice plné tzv. pedofilů a stále stejné množství zneužitých dětí. A jak budeme řešit takový problém, jaký nedávno zamotal hlavu Američanům? Asi 14letá dívenka vyfotila své sexuálních hrátky a rozeslala je pár kamarádům na internetu. Byla stíhána pro výrobu, držení a rozšiřování dětské pornografie. Humorné? Vůbec ne!
(Aktualizováno, podstatná část článku byla uveřejněna v MF Dnes v únoru tr.)
MUDr. Ondřej Trojan
